Anatomie koně II.

Koně mají velmi dobře vycvičený apetit, jak by taky ne, když celé hodiny a hodiny tráví na pastvě vyhledáváním těch nejchutnějších bylin. Pysky koně jsou velmi pohyblivé, a proto jsou ideální k řazení krmiva tak, aby je přední řada zubů spolehlivě zachytila. Koňské řezáky jsou přizpůsobené trhání hrubých a vláknitých trav. Stébla si kůň posune na řezáky a začne potravu rozmělňovat. Mezi přední a zadní řadou zubů je mezera, kam vkládáme udidlo. Kousáním se zuby obrušují, zároveň také rostou, ale to jen do určitého věku. Na sklonku života mohou mít staří vysloužilí koně problémy s rozmělňováním potravy. Část objemového krmiva jsme schopni nahradit, ale udržovat koně takto dlouhodobě bohužel není možné. Z toho vyplývá, že podle chrupu jsme schopni přibližně odhadnout věk koně. Znáte to rčení? „Darovanému koni na zuby nehleď.“

Kůň je schopen jíst nepřetržitě 16 hodin denně, na rozdíl od ostatních býložravců nemusí jídlo přežvykovat dvakrát. Buničina z tuhých stonků a málo kvalitních trav se rozkládá ve slepém střevě, proto si nemusí dělat hlavu s „pocitem přejedení“, což sehrává významnou roli při úniku před predátorem. Pro koně je tedy přirozené neustále se krmit, nesmíme se divit, že mají sklony k okusování předmětů ve stáji, na výstroji a podobně. Než začneme po koni peskovat, že zničil třetí otěže, měli bychom se zamyslet nad životním stylem, který jsme mu vnutili. Nemá například příliš málo pohybu po pastvině? Trávicí proces končí jako u všech ostatních tvorů. Kůň potřebu vykonává až osmkrát denně a dokonce se dokáže „nákladu“ zbavit záměrně.

Už dlouhou dobu se vedou spory o tom, co se děje v koňském mozku, jak kůň přemýšlí a čemu je skutečně schopen porozumět. Jedna teorie tvrdí, že jsou koně velmi hloupí a nepoučitelní. Druhá nám zase naopak říká, že jsou inteligentní a přemýšlejí podobně jako lidé. V současné době si lidé většinou myslí, že pravda leží kdesi uprostřed. Protože si s koníkem nemůžeme promluvit, musíme si odpověď na otázku odvodit z jeho chování. Je to dost složité, už jenom poznání pocitů druhého člověka není jednoduché, natož rozeznat je u jiného živočišného druhu.

Osobně rozhodně nezastávám názor, že jsou koně hloupí. Mají pouze jiné priority než my lidé, řídí se svými instinkty. Řekněte, mohlo by být hloupé zvíře už po tisíciletí nejlepším „dopravním prostředkem“, přítelem člověka a tolik uctívaným symbolem sílí a vznešenosti? Kůň je neuvěřitelně chytrý v tom, jak být koněm. Máme-li s koněm vycházet, musíme myslet jako on. Tak například: Splašit se, utéci a až za několik desítek metrů se na podnět strachu podívat. Tohle je pro koně naprosto adekvátní reakce. Říci, že váš kůň je neinteligentní jen proto, že se splašil a začal utíkat, je naprostý zabiják vašeho vzájemného partnerství.

Mozková kůra koně je velice vyvinutá. To znamená, že je schopen celkem dobře myslet a do jisté míry i uvažovat. Kůň je rozhodně schopen potlačit své instinktivní chování, je-li k tomu nějakým způsobem motivován. Kdyby toho koně nebyli schopni, v žádném případě bychom je nemohli trénovat. Koně jsou učenliví. Z koně, který si nezapamatuje, že „tady“ bydlí šelma, je mrtvý kůň. Je to sice tvrdé, ale je to tak. Koně se učí stylem „pokus a omyl“. Vyzkouší několik variant, dokud nepřijdou na tu, která jim nejvíce vyhovuje (cítí se bezpečně a dojde k dobrému výsledku). Jakmile dosáhne dobrého výsledku, u svého způsobu zůstane do doby, než se mu nenaskytne příležitost ke změně přístupu (musí být velmi silná, koně neradi mění své návyky).

Navzdory všem odlišnostem jsou koně schopní naučit se spojovat věci s člověkem, komunikovat s ním a učit se od něj, protože žijí a získávají zkušenosti uvnitř námi „uvařeného“ stáda. My jsme použili určité ingredience, kterým se kůň adaptuje. Jak to známe z vaření: Bez skvělých ingrediencí není skvělé jídlo! Dejme si záležet, aby byli co nejvíce spokojení a nikdy nelitovali, že se nechali domestikovat právě námi lidmi.

Olivia Larsson

PS: Ozvěte se na můj e-mail Grevinna.Olivia.Larsson@gmail.com, budu nesmírně vděčná! ♥