Sluch koní

„Nedívejme se koni na uši, neupadnou mu.“ Pat Parelli

Koňské uši se vyvíjely tak, aby posloužily jako další obranný nástroj, před tvory, jimiž byli koně loveni. Nezáleží na tvaru, velikosti jednotlivých plemen, každé ouško je schopno zachytit i ten nejnepatrnější zvuk.

Hlubší tóny koně nedokáží registrovat tak jako my, vnímají je spíš jako vibrace. Zato ty vyšší neslyšíme my a oni ano. Určitě se vám stalo, že váš koník stříhal ušima a přitom jste nic neslyšeli.

Koňské uši jsou velmi pohyblivé. Mohou se otáčet v rozsahu téměř 180°, což koni umožňuje zachytit zvuky z nejrůznějších směrů mnohem přesněji než nám lidem. Navíc se každé dokáže pohybovat nezávisle na druhém, takže se může zaměřit na dva naprosto různými směry současně. Pro bytost určenou k lovení je to ohromná výhoda.

Určitě jste už zažili ježdění ve větru. Dobře si vzpomínám, jak jsem se svou kamarádkou jezdila na jízdárně, když foukal nepříjemný jarní vítr. Měly jsme dva nejspolehlivější a nejhodnější koně ze stáje. Problém byl asi v bederních dekách, neboť hezky šustěly a vlály, což nepřišlo vhod ani jednomu z koní. Pohled na můj pád musel být tuze komický, ale musím říct, že záda mě pak ještě měsíc bolela jako čert! Bylo to proto, že koně byly napjatější, neklidnější a ještě silnější poryv větru rozhodil i starého dobráka. Důvodem jejich neklidu nebyly jen pohybující se předměty, ale také to, že vítr zkresloval zvuky. Zněly silněji než obvykle, nesly se z daleko větší vzdálenosti a pro ně bylo obtížné je identifikovat. Koně nemají rádi nejistotu. Nebudou klidní, dokud si nebudou absolutně kdo, co a jak se kolem nich pohybuje. Z tohoto důvodu se někdy může stát, že váš kůň lekne lehce šelestící větvičky keře víc než hlučného traktoru na poli.

Koňské uši nám mohou mnoho prozradit. Jakmile se stanete zběhlí v koňské „mimice“, získáte výhodnou pomůcku nejen při ježdění. Je přece velmi důležité vědět, jak parťák dneska naloženy, ne? Uši napjaté a nasměrované dopředu znamenají, že se kůň soustřeďuje na něco před sebou. Pohlédněte jeho směrem a zjistíte (možná), co to je. Uši natočené do různých směrů znamenají, že se kůň soustředí na více věcí najednou. Pokud to není nezbytné, v takové chvíli ho raději nerušte, mohl by být trochu nevrlý. Obě uši natočené dozadu mohou znamenat, že kůň naslouchá svému jezdci nebo také mohou zračit chvilkový záchvat „vzteku“ například, když mu nejsou jasné pokyny jezdce. Uši uvolněné, ale zase ne natolik, že volně „plandají“ rozkleslé do V, s občasným střihnutím, kterým se na okamžik zaměří na určitý zvuk či pohyb, znamenají, že se kůň bez napětí může soustředit na svého jezdce, a je-li to třeba, tak i na dění kolem sebe

Uši jsou také komunikačním náčiním a koníci jimi dávají najevo svoji náladu. Uši položené dozadu jsou pro jiného koně nebo člověka výhružkou. S takto naloženým koněm manipulujte s maximální ostražitostí. Uši lehce natočené dopředu směrem k objektu (doprovázené frkáním), znamenají, že je kůň zaujatý, ale zároveň si dává pozor. Takový kůň je nejistý, měli byste začít pracovat na podpoře zvědavosti a odbourávání strachu. Uši uvolněné do stran znamenají, že koník je maximálně uvolněný a spokojený-pokud tohle udělá například při čištění, děkuje vám!

Směr komunikace může být i opačný, naučte se používat hlasové pomůcky, díky kterým můžete koni dát najevo chválu, pobídku nebo jakékoli upozornění. Při tréninku je hlas mnohem účinnější než nějaký hloupý bičík! A hlavně si zapamatujte: U koní se nikdy, nikdy nekřičí!!! Ani kdybyste se měli za tu cenu uvařit. Nikdy prosím nekřičte, chcete být s koňmi přece partneři a ne kočka a myš.

Olivia Larsson

PS: Stává se vám někdy, že máte pocit, že váš kůň jen předstírá, že vás neslyší? ☺